Live from Prague

Přesně 10 dní mám za sebou. V zemi, jejíž jazyk se v rámci svýho plánu snažím naučit. Pokud čteš blog pozorně, asi ti neuniklo, že poslední dny před odjezdem byly dost hektický. Popíšu ti to v bodech, mám to tak rád.

Věc číslo jedna. S Vendy už spolu nejsme. To už asi víš. Řekla, že zůstane na léto doma, ačkoliv jsme měli v plánu vyrazit do Němecek spolu. Škoda. “Ale co”, řekl jsem si, “život jde dál”. A vrhl jsem se do víru dalších akcí v týdnu před odjezdem. Ty následovaly velmi rychle:

Párty u Freda. Výborná jízda u kamaráda ze Švédska. Domek v kolonii za Prahou. Bazén. Gril. Vybraná společnost lidí, a trance muzika. Setkání se zakladatelem nadějně vypadajícího projektu Hua2, věnujícího se česko-čínským vztahům. Inspirativní večer. Co víc si přát. Moment večera: Blondýnka letící do bazénu v plné polní. Kamarádi se nezapřou

Setkání s old friends. Zatímco jsem se toulal po Švédsku, tak jsem mnoho lidí jsem půl roku neviděl. Zdenda. Honza. Zdeňka. Verča. Ondra. Mára. List je dlouhej. Jsem moc rád, že jsem se všema stihl zajít aspoň na jedno nebo jednu (kolu… Ondro, Ondro, kdy už začneš pít? )

Tenis. S Davidem. Půl roku bez tréninku, schytal jsem pár kanárů. Jen počkej, ty Santoro …

Macháček. Už jsem ho dlouho nehrál. Kdo ho neznáte, je to zřejmě nejlepší hospodská alko-hra. Pravidla jsou jednoduchý. Večer strávenej s macháčkem v Pardubicích na náměstí, s Lenkou, která se právě vrátila z HongKongu, a s jejími kamarády, mně vymetl z hlavy poslední chmury na posraný léto bez vendy.

Cesta do Německa. Měl jsem trochu nervy. Mám základy němčiny, ale nikdy jsem jí doopravdy nemluvil. Jenže co se nestalo? V autobuse vedle mně si sedla o něco starší slečna. Blondýnka. A co je hlavní. Němka. Autobus se rozjel, a začla na ní z klimatizace týct voda. Výbornej icebreaking.  (doslova) Hned jsem musel překládat, aby český řidiči podali ručníky, vypli A/C a donesli kafe na zahřátí. Celou zbývající jízdu do Brém jsme strávili v nadšenym hovoru o německý kultuře. A smáli se společně při “S tebou mě baví svět”, v češtině s německejma titulkama

První dny v Německu. Jo, přesně to je nadpis tohohle článku. Ale ve skutečnosti tě nechám ještě chvíli napnutýho. A o seznámení se s osazenstvem našeho německýho “hotelu” a o prvních problémech v McDonaldu Ti napíšu zas až příště. Máš se na co těšit

… because you’re mine, I walk the line.

Johnny Cash - I Walk The Line

Poslední dva týdny vlastně jinou hudbu neznám. Johnny Cash. Hrál nám tady na koleji párkrát při našem občasném pokrovém dýchánku. Připočti k tomu dnes zhlídnutej stejnojmennej životopis. Týnejdžr by řek, že keš prostě růluje.

Jinak byl uplynulej tejden plnej zážitků. Největší z nich bylo asi v pondělí mediálně proslulé derby slávie se spartou. Vyrovnanej fotbal a intenzivní nepokoje v hledišti jsme viděli z hlediště, napáskovaní mezi slávistické hooligans. A stálo to za to -> checkni video:

Další postřehy docela slušně vystihnul marek.

Přes týden hodně času strávenýho u wendy na koleji, pár zmeškanejch přednášek (kdo na ně vůbec na VŠE chodí), párkrát do fitka, přihlásit se na stáže na AIESEC. Na dvě cvičení jsem si do školy ale vyrazil. Zatímco na business intelligence se zuřivě buší do klávesnice, tak na project managementu se skládalo puzzle

A právě teď (sobota, 02:55) mi za zády doznívá narozeninová párty kamaráda. Oslavenec to po alkoholovým mexamixu zabalil už v deset. Prostě vytuh My ostatní jsme se přesunuli na náš kolejní pokoj, a značně rozšířili naši sbírku prázdných lahví na polici. Na konci roku, při vystěhování pokoje, zas naplníme ten zelenej kontejner před kolejí

Kulturní dům IDEON září do zimního večera. Parkujeme auto v zácpě před vchodem. Je tomu dva roky, co jsme se naposled vydali na maturitní ples naší střední školy. Otvíráme dveře a vcházíme po mramorovém schodišti do tanečního sálu.

Čtyři roky po maturitě už nečekáš na podobné akci moc známých tváří. Maturanty, kteří čekají na šerpování, znáš jako haranty, kteří si během tvýho studia honili po chodbách s mokrou houbou. Dnes si tu užívaj svách pár minut slávy a nalejvaj se pivem a vodkou za bedlivého dozoru jejich rodičů

Ples nakonec překvapil. Brzy jsem potkal bývalé kamarády … Frantu (3x více vlasů než obvykle), Čendu (o pár kilo více než obvykle), Martinu, Olgu (stále stejné krásky), Lenku, Petra a další. A když k tomu přidáš pár pořádně naložených kámošů od mé přítelkyně, pak je o zábavu postaráno

Tentokrát jsem vyjímečně řidičem. Užívám si střízlivosti a kochám se kousky zlitých týnejdžrů, dvacátníků a tátů od rodin.

Kapela taky překvapila. Od postaršího kytarysty, klávesáka a zpěvačky jsem toho moc nečekal. Ale ouha! Po obligátní polce a valčíku spustili živě letošní hit diskoték V.I.P. od Shauna Bakera. Navrch přihodili Kabáty a konal se skutečný muzikální megamix. Bohužel jsme strávili většinu času v sedě na baru a foyer.

Příště vysvětlím včas drahé polovičce, že zánovní a tlačící plesové boty nejsou na plesovou akci to pravé

V úterý na nation …

Ne. Nepřestal jsem psát na blog. Teď to napravím, aspoň rychlou zprávou. Za posledních 24 hodin mně potkaly dvě události, který se člověku dostanou do cesty jen velkou náhodou.

Večerní rychlík. Včera. Pardubice-Praha. Poklidná jízda prvních patnáct minut, až potom.. Řečany nad Labem. Lup ho … podobná rána kterou zažívá plastovej řidič v crash-testech. Záchranná brzda, od vlaku ve tmě odletují jiskry. Přechod z plné rychlosti do zastavení nám trval půl minuty. Chlápka, kterej přecházel koleje, táhnul vlak ještě 300 metrů. Respektive některé kusy těla táhnul, jiné postupně odpadávaly. Nebyl to pěknej pohled. A ještě chvíli mi v paměti zůstane. Zpoždění tři hodiny byla už jen třešnička na dortu.

Dneska ráno jsem se probudil a vyrazil na letiště. Přijeli výměnní studenti z Rotterdamu, a mě s Markem byl svěřen úkol se o ně první dny postarat. Na letišti jsme na ně čekali v Arrivals hall se jmény na cedulce, jako největší delegáti. Následný transfer taxíkem na koleje Jarov jim ukázal, že ekonomové válí ve velkém stylu. Jsou vtipní, holandština zní pro české uši jako němčina křížená s chrochtáním prasete. Menší šok zažili při ubytování na Jarov III.F, je třeba říct že místnosti na kolejích jsou v ČR oproti Holandsku asi poloviční.

Zítra s nima vyrazíme do dalších hospůdek a zákoutí, za novými zážitky. Váháme mezi Petřínem, Žižkovskou rozhlednou a Vyšehradem… 

O tom, že celebrity českého undergroundu jsou ještě daleko za slávou jejich západních kolegů nás přesvědčí dnes vydané video od noisebrothers. Tohle video určitě musíš vidět. Kam se hrabe Paris Hilton? Agáta je nejlepší, protože žije ve fucking Czech republic!!

Dále hrají:

Kluci z noisebrothers zas jednou ukázali, co v nich je. A navíc už vydali i pokračování:

Opět Agátka. Jasně, Standa nechybí. Tentokrát i stripper Pluto a dva policejní příslušníci jako bonus … I WILL BE ON MTV … I AM VERY FAMOUS IN CZECH REPUBLIC … HUSTÝ, CO?

Půl sedmý ráno. Na Strahově proběhla hodně dobrá akce. Ale ten návrat se teda protáhl, ještě o hodinu a půl dýl než včera. A zítra další noční courání po Praze. Vesměs celej semestr se nese v tomhle duchu. Profesní růst? Ani náhodou.

Budu se nad sebou muset zamyslet. Už jste si někdy dali novoroční předsevzetí? Jak to dopadlo?