Live from Prague

“The Park”, to je oficiální název komplexu budov, umístěného jen pár kroků od stanice metra “C” Chodov. Pokud přijíždíte po D1 do Prahy, nemůžete si po levé ruce nevšimnout krabicoidních útvarů s obřími logy firem “DELL” a “The Sun”. Jaký je život v takovémto officeplexu, a které zvláštnosti přináší, popisuje následující článek. Předem upozorňuji, že pochází z ryze subjektivních zkušeností.

Stavba business parků v ČR začala v polovině 90.let, kdy tato móda přišla ze Západu. Jak takový business park vypadá? V podstatě se jedná o krabici (rozuměj “český mrakodrap”, 3-6 pater), nejlépe prosklený a prohnaný ocelovým skeletem. Důležitá je atraktivní lokalita někde u dálnice a v dosahu MHD. Tento achitektonický paskvil postaví zahraniční developer za rok či dva, a pak už je na místě práce kšeftařů, kteří se takto vybudované kanceláře snaží udat korporátním mocnostem. Takový zájemce si pak upraví disposice dle svých potřeb, ke vchodu přimontuje nezbytné logo (pokud možno obří velikosti) a za recepci posadí slečnu, často studentku VŠE.

Pražský The Park je přesný prototyp takového business parku. Podobné nalezneme v menším měřítku i na Pankráci, a chystá se i výstavba na Rohanském ostrově. Díky časově omezenému úvazku jsem tento čtvrtrok dostal možnost zjistit na vlastní kůži jak takový svět ve světě funguje.

Základem je složení parku z firem, tzv. korporací. Ty jsou zde na Chodově povětšinou omezeny na sektor IT, který reprezentují firmy jako DELL, CA, IBM, ale vyskytují se tu i další jména z jiných oborů, jako DHL či Honeywell. Korporace jsou posléze rozděleny na šéfy a podržtašky. Rozdělení vzorně reprezentuje Paretovo pravidlo “20-80″. Kdo je šéf, má titul “manager” či “director”, podržtaška pak bude vděčný za přívlastek “specialist” nebo pouhý “team member”.

Pracovní den vypadá poté následovně:

RÁNO: Okolo 6 hodin míří do práce recepční, aby zaujaly svá místa v průčelí kancelářských budov. Následováni jsou okolo osmé hodiny šéfy a podržtaškami. Šéfové přijíždí auty, zatímco druhá skupina využije služeb metra či autobusů. Všichni se sejdou na recepci, proběhnou turnikety za pomocí své čipové karty a Velkému Bratrovi tak sdělí, že i dnes dorazili do práce včas.

DOPOLEDNE: Šéf projíždí handouty z včerejšího briefingu, nebo si připravuje slidy pro dnešní meeting. Podržtaška chystá report, který mu následně šéf vrátí 2x přepracovat.

OBĚD: Šéfové vyráží na oběd do Centra Chodov, či okolních restaurací. Podržtašky vyráží do McD či KFC, anebo ohřívají připravenou krmi z domu.

ODPOLEDNE: Opakuje se dopolední program. Obě skupiny často sledují čas v rohu monitoru, a počítají minuty do konce utrpení.

VEČER: Padla bývají většinou mezi pátou až šestou odpoledne. Všichni odcházejí spokojeně domů. Existují dvě vyjímky. První je, že šéf ještě neodešel. Podržtaška nikdy neodejde domů dříve než šéf. Druhá vyjímka: blíží se konec periody (rozuměj měsíce, kvartálu), a team nesplnil goals. Málo sales, customer rating je dole, nejvyšší čas si dát overtime a zůstat v práci do osmi.

——————————

Každodenní idylka. V pětadvaceti hotová škola, ve 30 fáro a hypotéka na krku. Manželka, děcka, a seš před důchodem. Rok co rok honba za targety a 5 týdnů dovolený. Chorvatsko, Egypt, Španělsko… jedna pláž jako druhá. A pak zpět do Parku.

Pozor na to, brácho. Žiješ jenom jednou.

Článek je současně publikován na blogu Ekonom bloguje.