Přesně 10 dní mám za sebou. V zemi, jejíž jazyk se v rámci svýho plánu snažím naučit. Pokud čteš blog pozorně, asi ti neuniklo, že poslední dny před odjezdem byly dost hektický. Popíšu ti to v bodech, mám to tak rád.

Věc číslo jedna. S Vendy už spolu nejsme. To už asi víš. Řekla, že zůstane na léto doma, ačkoliv jsme měli v plánu vyrazit do Němecek spolu. Škoda. “Ale co”, řekl jsem si, “život jde dál”. A vrhl jsem se do víru dalších akcí v týdnu před odjezdem. Ty následovaly velmi rychle:

Párty u Freda. Výborná jízda u kamaráda ze Švédska. Domek v kolonii za Prahou. Bazén. Gril. Vybraná společnost lidí, a trance muzika. Setkání se zakladatelem nadějně vypadajícího projektu Hua2, věnujícího se česko-čínským vztahům. Inspirativní večer. Co víc si přát. Moment večera: Blondýnka letící do bazénu v plné polní. Kamarádi se nezapřou

Setkání s old friends. Zatímco jsem se toulal po Švédsku, tak jsem mnoho lidí jsem půl roku neviděl. Zdenda. Honza. Zdeňka. Verča. Ondra. Mára. List je dlouhej. Jsem moc rád, že jsem se všema stihl zajít aspoň na jedno nebo jednu (kolu… Ondro, Ondro, kdy už začneš pít? )

Tenis. S Davidem. Půl roku bez tréninku, schytal jsem pár kanárů. Jen počkej, ty Santoro …

Macháček. Už jsem ho dlouho nehrál. Kdo ho neznáte, je to zřejmě nejlepší hospodská alko-hra. Pravidla jsou jednoduchý. Večer strávenej s macháčkem v Pardubicích na náměstí, s Lenkou, která se právě vrátila z HongKongu, a s jejími kamarády, mně vymetl z hlavy poslední chmury na posraný léto bez vendy.

Cesta do Německa. Měl jsem trochu nervy. Mám základy němčiny, ale nikdy jsem jí doopravdy nemluvil. Jenže co se nestalo? V autobuse vedle mně si sedla o něco starší slečna. Blondýnka. A co je hlavní. Němka. Autobus se rozjel, a začla na ní z klimatizace týct voda. Výbornej icebreaking.  (doslova) Hned jsem musel překládat, aby český řidiči podali ručníky, vypli A/C a donesli kafe na zahřátí. Celou zbývající jízdu do Brém jsme strávili v nadšenym hovoru o německý kultuře. A smáli se společně při “S tebou mě baví svět”, v češtině s německejma titulkama

První dny v Německu. Jo, přesně to je nadpis tohohle článku. Ale ve skutečnosti tě nechám ještě chvíli napnutýho. A o seznámení se s osazenstvem našeho německýho “hotelu” a o prvních problémech v McDonaldu Ti napíšu zas až příště. Máš se na co těšit