Jak napsal francouzský umělec Gaston Leroux ve svém díle, v každé opeře je zaklet jeden fantom. “Fantom Opery”. Žije v budově, nikdo o něm neví, a čas od času se zjeví, aby vykonal něco, co překvapí všechny, od ředitele po posledního kulisáka. Od roku 1911, kdy bylo tohle drama poprvé vydáno, již uplynula pěkná řádka let. Mnoho pisálků, filmařů, a dalších řízků už sprostě zkopírovalo tenhle děj, a vydali s úspěchem ten samej příběh. Zdálo by se, že příběh o fantomu opery již neskrývá žádné další překvapení. Teď však legendární story ožívá v českém podání.

Xavon se představuje

“Jmenuju se Xavon. Žiju na českém internetu. Čím se živím? To vám neřeknu. Moje hobby? Internetový diskuse.” Tenhle člověk mě zaujal. Dozvěděl jsem se o něm asi před rokem, kdy jsem jako každý den brouzdal články na zpravodajství idnes.cz. Pokračuju dál náš fiktivní rozhovor, ukazuje se, že tenhle člověk není jen obyčejný diskutér. “Diskuse pod článkama jsou “out”, kámo. Jestli jseš normální, tak v tomhle dlouho nevydržíš, chápeš mě. Je to zvěrstvo.” Má pravdu, internetový diskuse pod články jsou opravdovou “žumpou”, místem kde se pod rouškou anonymity bez obalu projevujou pervezní duše, rasisti a podobný typy.

“Já mířim vejš!”, říká Xavon a otvírá čistý okno internetovýho prohlížeče. Za chvíli se ukazuje známá homepage. IDnes. Briskně přeskakuje články na titulní stránce. Nevnímá ani další lákavý titulky. Jde najisto.

Odhalení šoubyznysu

Otvírá se stránka s nadpisem “Osobnost na síti”. Xavon sleduje monitor, a přes rameno mi odpovídá:

“Už jsem se na to nemoh dívat. Zvou si do redakcí politiky, jako že na rozhovor rovnej s rovnýma. Vrátit jim lidskost. Ale všechno co z nich dostaneš, jsou zas jen a jen politický plky, jestli mně rozumíš. Výtvory jejich PR poradců. Nemoh sem se na to už dívat. Znáš mě, tyhle žvásty mi vždycky lezly krkem.”

Celebrit chodí na IDnes dost. Každej den jsou tam jeden nebo dva rozhovory. Pošleš dotaz, pár minut počkáš, a oni ti odpověděj. Topolánek, Paroubek, Hašek i Rosickej. Všichni už tam byli.

“Napadlo mě to hned. Dal jsem se do psaní. Na tyhle moje otázky žádná pseudo-odpověď neexistuje. Konečně lidi poznaj, co jsou, ty naše selebrity, zač.”

Projekt “Lidská tvář”

Bylo to někdy v létě 2002. Zaregistroval si dvě přezdívky, “Xavon” a “Anarki”. Otázky si připravil předem, teď už jen čekal na první V.I.P., která zakusí realitu. Neřeknu ti teď, kdo přesně byl ten první. Ale mezi prvníma určitě byl Miroslav Sládek, vůdce tehdejších republikánů. “Bylo těsně před volbama. Všechny otázky byly o volbách, preferencích, nuda, šeď. Musel jsem zasáhnout…”, tvrdí Xavon.

Anarki versus Sládek, jedna nula! “Začalo se mi to líbit. Měl jsem pocit, že někdo konečně odhalil jeho pravou tvář. Zkusil jsem to ten den ještě dvakrát.”

To be continued …