A je to tu zase! Americké dobrodružství začíná. Letos to vypadá na krásné 4,5 měsíce strávené prací v Coatesville, PA. Plány jsou veliké, dokonce je možnost, že s Dejanem objedem autem celé Spojené státy. To by byla jízda 
Vyjíždíme z Pardubic ve 4 ráno. Po celodenním balení a hodině spánku mi řízení překvapivě nečiní žádné problémy. Cestovní horečka mě vždycky nabudí na 100% a navíc je mi jasné, že když se někde vysekáme, tak Air France na mě určitě čekat nebude 
V Praze se loučím s našima, se psem, odbavuju zavazadla (25 a 18 kg!); a oblečen do kvádra a bílé košile kráčím mezi turisty do letadla.
Přestup v Paříži stojí za to. Všude je mrtě lidí (je pátek a navíc to French Open). U bezpečnostní prohlídky vzniká asi hodinová fronta. Inu, aspoň se seznámim s černochem, který letí do New Yorku a konečně si konverzací s ním opakuju angličtinu. Potkáváme se pak ještě asi třikrát; naposled v obchodu s kosmetikou. Musel jsem si za 16.50€ koupit deodorant (nejlevnější co v duty-free shopu měli), jelikož ten můj z domu mi v Praze při odbavení zabavili. Zasraný bezpečnostní předpisy!
Po osmi hodinách letu nás v Philadelphii čekají velký fronty u immigration officera. To máte tak, když současně přiletí dvě letadla z Evropy, tak se pak nějakých 500 lidí najednou snaží procpat skrz těch 10 přepážek s vízovými úředníky. Ten černoch, v jehož frontě jsem čekal, byl snad ten nejpomalejší, kterýho měli v zásobě. Naštěstí po hodině čekání se dostávám k přepážce i já. Předávám mu pas, víza a nechávám si skenovat otisky prstů.
Teď už zbývá jen vyzvednout kufry a projít customs office (rozuměj celníkama). S mými cca 6 litry alkoholu schovanými v zavazadlech to bude docela sranda. Limit na chlast je asi 1 litr, jenže co jiného byste chtěli vozit jako dárky z Čech. Pomalu posunující frontou se dostávám k customs officerovi. Vypadá jak Arnold, černé brýle, uniforma a na její klopě stříbrná hvězda. No nazdar. Když se dostávám na řadu, měří si mě přísným pohledem. Sjede mě od hlavy až k patě, a zřejmě pod dojmem mého zánovního saka a čerstvě vyprané košile praví:
"You're fine. Welcome to United States."
Kámen mi padá ze srdce. I letos jsem utekl osobní prohlídce. Už stačí jen projít dvoje skleněné dveře a už zdálky vidím v Arrivals čekajícího Steva … Léto začíná
Recent Comments